Rozhovor se Silvií Häuserovou

„I sebemenší pokroky jsou pro mě pohlazením na duši,“

říká ředitelka ZŠ pro tělesně postižené Silvie Häuserová (absolventka rozšiřujícího studiua německého jazyka a literatury pro střední školy na Ostravské univerzitě v Ostravě ).

Vzdělávací instituce, do které chodí její žáci rádi a s úsměvem. To je ZŠ pro tělesně postižené na Dostojevského ulici, která nedávno obdržela výtěžek ze sbírky z prodeje punče na opavském vánočním jarmarku. A právě tuto školu vede sympatická a vždy pozitivně naladěná ředitelka Silvie Häuserová. Řeč bude jak o škole, o jejích aktivitách a mnohých, dnes již tradičních akcích, které pro své žáky škola pořádá, tak o handicapovaných dětech. A samozřejmě také malinko nahlédneme do soukromí paní ředitelky.

Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Měla jste představu, že budete jednou dělat to, co děláte?

Na základní škole mě lákala práce zdravotní sestřičky, avšak záhy jsem pochopila, že práce v nemocnici pro mě nebude to pravé ořechové. Protože jsem vždy měla kladný vztah k dětem, zvítězila nakonec volba učitelky. Přála jsem si pracovat s handicapovanými dětmi a jsem moc ráda, že se mi můj sen splnil.

Jak jste se tedy k práci s postiženými dětmi dostala?

Protože jsem již v mládí chtěla pracovat s postiženými dětmi, rozhodla jsem se pro studium speciální pedagogiky na MU v Brně. Po absolvování studia jsem vycestovala jako au-pair do Německa. Měla jsem velké štěstí, neboť jsem se dostala do prima rodiny, která vychovávala 3 dcery. Prostřední čtyřletá měla tělesné postižení. S ní jsem trávila většinu času, navštěvovala s ní speciální MŠ, kde jsem pomáhala jako osobní asistentka dívky, jezdila na rehabilitační cvičení. Po návratu z Německa jsem vyučovala 7 měsíců na ZŠ Vrchní, poté se mi naskytla příležitost pracovat na škole pro tělesně postižené žáky, ve které působím dodnes.

Mnoho lidí neví, jak s postiženými a zvláště dětmi jednat. Poradila byste jim, co dělat a co nedělat?

Chovat se k nim úplně stejně jako k dětem bez handicapu. Dle mého nejvíce ubližuje dětem se zdravotním postižením soucit, strach a přílišná opatrnost, ale na druhou stranu i obyčejná lhostejnost.

Liší se postižené děti od ostatních, tedy kromě svého handicapu?

Lidé s jakoukoli formou postižení jsou vždy ve svém životě ém živourčitým způsobem znevýhodněni vůči ostatní populaci. Nejinak je tomu i u našich žáků. Naším cílem je toto znevýhodnění v co největší míře eliminovat a připravit děti co nejlépe pro vstup do reálného života, který není vždy snadný. Na druhou stranu jsou děti s handicapem stejné jako ostatní děti, chtějí mít své kamarády, koníčky, mají své cíle, přání, sny, prožívají stejné radosti a smutky, které přináší život sám, určitě si zaslouží rovné příležitosti ve všech oblastech.

Je práce s nimi psychicky či fyzicky náročnější?

Každá profese má svá specifika. Práci s žáky s handicapem bereme jako poslání, je krásná, avšak náročná. Povzbuzením a pohlazením na duši jsou pro nás i sebemenší pokroky, kladná zpětná vazba.

Mohla byste čtenářům přiblížit vaši školu?

Pedagogický sbor tvoří 11 učitelů včetně vedení školy, 5 vychovatelek ŠD a 3 asistenti pedagoga. Vychovatelky zabezpečují nejen zájmovou a mimoškolní činnost, ale podobně jako asistenti pedagoga vstupují jako druhý pedagogický pracovník do výuky. Kvalitní a profesionální sbor se skládá ze speciálních pedagogů se smyslem pro týmovou práci, s příkladným vztahem a kladným přístupem k postiženým dětem. V současné době navštěvuje školu 50 žáků. Trendy vývoje nás přivedly k práci se stále složitějšími typy postižení. Při práci s žáky utváříme příjemné a pozitivní školní klima, využíváme speciálně pedagogické metody a formy práce, snažíme se všem žákům zpřístupnit vzdělání v co nejvyšší dosažitelné míře, využíváme alternativní formy komunikace, zabýváme se rozvojem řeči a nápravou logopedických vad, zaměřujeme se na reálnou profesní orientaci, podporujeme přípravu na společenské uplatnění, popřípadě na výkon jednoduchých pracovních činností, podporujeme u žáků soběstačnost, snažíme se v co největší míře zkvalitnit život zdravotně postižených žáků.

Jaké jsou děti ve vaší škole?

Jsme zařízení, které se zaměřuje převážně na výchovu a vzdělávání žáků se zdravotním postižením a oslabením, poskytujeme komplexní péči dětem s různým stupněm a formou tělesného postižení, se souběžným postižením více vadami a žákům s poruchou autistického spektra.

Jaké mají ve škole zázemí?

Škola má pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami výborné personální i materiální podmínky. Všechny prostory školy jsou bezbariérové. Výuka probíhá v kmenových tř třídách, k t e -ré jsou kkvalitně n vybaveny baveny výpočetní technikou - počítači s dotekovými monitory a speciálním příslušenstvím, interaktivními tabulemi. Součástí školy je bazén, posilovna s infrasaunou, multisenzorická místnost, pohybový sál, keramická dílna s vypalovací pecí, cvičná kuchyně, školní zahrada s letní třídou a hřištěm a plně zařízená rehabilitace umožňující komplexní péči o žáky s handicapem, kterou zajišťuje Léčebné a rehabilitační centrum pod záštitou primáře Jindřicha Sobotky. Nedílnou součástí rehabilitace je vodoléčba, elektroléčba, parafínové zábaly, ergoterapie. Dětem jsou navíc nabízeny hipoterapie a canisterapie. Canisterapii na naší škole vede Ludmila Vítková, hipoterapie probíhá přímo na školní zahradě pod odborným vedením fyzioterapeutů a vyškoleného hipoterapeuta.

Jaký je styl výuky?

Škola poskytuje základní vzdělání žákům ZŠ a základy vzdělání žákům ZŠS. Vzhledem ke sníženému počtu žáků panuje na škole i v jednotlivých třídách „rodinná“ atmosféra, ve třídách probíhá výuka s vyšším počtem ročníků, důraz se klade na individuální přístup k žákům. Počty žáků ve třídách jsou v souladu s platnou legislativou, ve třídách ZŠ je vzděláváno 6 – 14 žáků, do třídy ZŠS je zařazeno 4 - 6 žáků. Výchovně-vzdělávací činnost zabezpečují 2-3 pedagogičtí pracovníci a navíc mohou rodiče využívat i služeb osobních asistentů.

Jaké akce jako škola pořádáte a jakých se účastníte?

Mezi tradiční akce školy patří besídky ke Dni matek, Dni dětí, mikulášské nadílky, maškarní karnevaly, Dny otevřených dveří, korespondenční výtvarné a literární soutěže pro žáky speciálních škol a výtvarné výstavy „Já a můj svět“ konané v prostorách výtvarného centra OPTYS, edice školního časopisu Poškoláček, realizace školních výletů, kulturní vystoupení pro seniory, společná posezení s žáky a rodiči u táboráku v závěru školního roku aj. Jsme pravidelnými organizátory sportovních soutěží, např. plaveckých závodů, turnajů v boccii, kuželkách, florbalu aj. Ve spolupráci se ZŠ Englišova, TJ Sokol Opava, Magistrátem a za výrazné pomoci sponzorů, především Ostroje a.s., pořádáme tradiční Olympiády tělesně postižených sportovců, které se už staly každoroční samozřejmostí, v květnu nás čeká jubilejní 10. ročník. Letos poprvé organizujeme ve spolupráci s Rotary Clubem Opava letní tábor Campanula 2012 pro děti s handicapem. Nejenže sami připravujeme žákům bohatou paletu aktivit, ale rádi se účastníme i akcí pořádaných pro handicapované děti a mládež. Mezi oblíbené patří např. Orientační závody zdravotně postižených, Opavský paraden, integrovaný turnaj v goalballe aj. Život ve škole prezentujeme na webových stránkách http://www.skolaprotp.cz

Byla vám věnována sbírka z vánočního punče. Kolik se vybralo a na co konkrétně peníze půjdou?

V rámci vánočního jarmarku se uskutečnila charitativní sbírka, která v letošním roce putovala do naší školy. Slavnostní předání výtěžku z prodeje vánočního punče v hodnotě 40 tisíc korun proběhlo v kostele sv. Václava při příležitosti koncertu Gospelové Vánoce 2011. Finanční prostředky budou použity na vybavení herny pro žáky školy, konkrétně na nákup sady stolů umožňující variabilitu uspořádání a na nákup speciálních kompenzačních pomůcek pro bazální stimulaci. Ráda bych touto cestou ještě jednou poděkovala organizátorům vánočních trhů - Kulturní Opavě o.p.s. a všem lidem, kteří přispěli zakoupením vánočního punče na charitativní sbírku.

Co vás v poslední době potěšilo?

Těsně před Vánocemi jsme se dozvěděli, že nám byl schválen projekt v rámci globálního grantu Rovné příležitosti dětí a žáků ve vzdělávání v MSK s názvem „Pět terapií pro šťastný život s handicapem“. V realizaci projektu vidíme jednu z cest, jak zkvalitnit spolupráci s rodiči, inovovat metody a formy práce zaměřené na nové trendy v oblasti speciálního vzdělávání, modernizovat vybavení školy, dosáhnout co nejvyššího standardu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Co byste si do nového roku přála sama za sebe a za školu?

Do nového roku bych přála pevné zdraví sobě a svým blízkým, protože když je člověk zdravý, snáz se mu vyplní další přání. A co se týče školy, aby v ní i nadále pracovali svědomití lidé s lidským přístupem, optimismem, aby se nám vyhýbalo neštěstí a smutek a aby se nám podařilo udržet výbornou prestiž školy, díky níž bude naše škola přitažlivá pro žáky a jejich rodiče a zároveň perspektivní pro své zaměstnance, kteří zde budou rádi pracovat.

Silvie Häuserová

se narodila 22. května 1977. Po Mendelově gymnáziu vystudovala obor speciální pedagogika – tělesná výchova na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a poté obor Rozšiřující studium německého jazyka a literatury pro střední školy na Ostravské univerzitě. Po au-pair pobytu v Německu pracovala na ZŠ Vrchní, od roku 2002 pak zakotvila na ZŠ pro tělesně postižené, tehdy ještě v Chuchelné. O rok později pak přešla na pracoviště do Opavy, kde působí jako ředitelka doposud. Mezi její zájmy patří sport, cestování, kultura a příroda. Je vdaná, má syna Matyáše.

(Region Opavsko, 10. 1. 2012, str. 9, Rozhovor, Petra Trombalová; zdroj: NEWTON Media, a. s.)